Tipy na výlet

Bratislava je hlavní město našeho sousedního státu Slovenska a je také jeho největším městem. Bratislava se nachází na jihozápadě, při hranici s Maďarskem a Rakouskem. Protéká zde řeka Dunaj a žije zde přes 400 tisíc obyvatel. Nejznámější památkou a také dominantou města je Bratislavský hrad.

V Bratislavě se všechno zajímavé nachází v samotném centru. Jak podniky, kde se dá dobře najíst, tak památky. Navštívit zde můžete Starou radnici, Michalskou bránu, Grasalkovičův palác, Katedrálu sv. Martina, Františkánský kostel nebo třeba Kostel sv. Alžběty. Kousek od centra se také nachází zřícenina hradu Devín, který stojí také za návštěvu.

My se hojně prošly centrem města, poté jsme se procházeli kolem Dunaje a také jsme samozřejmě navštívili Bratislavský hrad. A když zapadá slunce, je to tady romantika jako blázen a co teprve večer.

Kde se ubytovat?

Já osobně doporučuji Dunajský pivovar. Nachází se zde jak restaurace, tak krásný botel. Pokoje jsou krásné a čisté a ty v přízemí mají i přístup na terasu či jak se to dá nazvat. 🙂 No a ten večerní výhled na Hrad, to je prostě něco. Musím říct, že jsem z ubytování byla vážně nadšená a připadala jsem si skoro jako u moře. 🙂

Urban House

Laurinská 14

bistro, kavárna, bar

Urban House je mladší sestrou podniku Urban Space, který jsme také navštívili. Podniky jsou dost podobné, stejně tak jejich nabídka. Urban House nás nicméně učaroval. Jde o jeden velký prostor s posezením i venku a mají zde snídaňovou a pak celodenní nabídku. Pokud přijdete v čase snídaně, dostanete jen její nabídku. Pokud však přijdete později, už si můžete vybrat ze stálého jídelního lístku. My vyzkoušeli jak snídani – fluffy lívance s malinami a English breakfast, tak i jídla ze stálého menu – fish and chips a všechno bylo naprosto dokonalé. Také cheesecake ve skleničce nás nadchnul. Ledový čaj jakbysmet. Upřímně, musela bych mít celý týden na to, abych ochutnala všechna jídla a věřím, že by to stálo za to. Prostor je navíc naprosto úžasný. Skoro bych řekla, že tady nenajdete dva stejné stoly a dvě stejné židle. 🙂 No prostě za mě má tento podnik 10 bodů z 10. 🙂

Koun

Paulínyho 1

zmrzlinárna

Koun je zmrzlinárna, která má na Foursquare velmi dobré hodnocení, předpokládali jsme tedy, že zde ochutnáme tu nejlepší zmrzlinu v celé Bratislavě a nemýlili jsme se. Koun je maličký podnik, kde je několik málo stolečků. Můžete si zde dát dezert anebo právě zmrzlinu. O oblíbenosti tohoto místa svědčila fronta, kterou jsme na zmrzlinu museli vystát. Mají zde jen 5 či 6 příchutí, což mě trošku mrzelo, protože jsem si dost obtížně vybírala, ale nakonec jsem zvolila smetanovou a a pak ještě jeden druh, ale nemůžu si vzpomenout jaký. Můj muž si poručil sexy čokoládu a rumovou a zaculil se na slečnu zmrzlinářku, takže dostala dvojnásobnou porci co já. 😀 Pak se mu to trochu vymstilo, protože se zmrzlina roztíkala rychleji než dokázal jíst. Na zmrzlinu tedy rozhodně jděte sem a hezky se usmívejte na obsluhu. 🙂

Soho

Dunajská 20

Bistro&Coffee

Do Soho jsme zavítali jako do úplně posledního podniku chvilku před naším odjezdem. Soho se dělí na dvě části, kavárnu a bistro, ale je to vlastně propojené. I v kavárně dostanete jídlo a i v bistru dostanete kávu. 🙂 My seděli v bistru, které je krásné, čisté a minimalistické. Specializují se tady na asijskou kuchyni a vaří fakt výborně. Já si dala rýžové nudle s restovaným hovězím, manžel měl kuřecí kousky v kokosovém mléce s jasmínovou rýží. K tomu jsme si dali domácí limonádu a musím říct, že lepší závěr našeho výletu jsme si nemohli přát, všechno bylo dokonalé. 🙂 Sem tedy určitě ano! 🙂

Bratislava je krásné romantické město, které rozhodně stojí za návštěvu, takže pokud jste tam ještě nebyli, rozhodně se sem podívejte! 🙂

Kutná Hora je krásné město, které se nachází ve Středočeském kraji a je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO. Jak již název napovídá v dobách minulých se zde kutalo (těžilo) stříbro a stříbrná ruda. Prý se zde vytvářela až třetina stříbra v rámci Evropy.

My jsme sem zavítali v neděli, kdy zde probíhalo Královské stříbření Kutné Hory. Tato gotická historická slavnost otevírá turistickou sezónu. Jde vlastně o návrat do 15. století, kdy město vítá svého krále Václava IV. s jeho dvorem. Akci doprovází bohatý jarmark, lidové veselice a série divadelních vystoupení krále s jeho dvorem. My jsme sem přijeli až kolem oběda, takže jsme toho tolik vidět nestihli. Pokud se sem plánujete podívat třeba až příští rok, určitě si tuto akci nenechte ujít. Návrat do historie má přeci jen něco do sebe. 🙂

No a co zde navštívit? Je toho tady hodně, takže jeden den je podle mě málo na to, poznat vše. 🙂 Určitě si nemůžete nechat ujít návštěvu Chrámu sv. Barbory a Katedrály Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele (obojí zapsáno v památách UNESCO), Kostnice a Vlašského dvora. Osobně nejsem moc fanoušek církevních staveb, takže mě osobně nejvíce nadchnul Vlašský dvůr. Je to totiž místo bývalé královské mincovny a královského paláce a uvidíte zde například to, jak se ve středověku razily mince. 🙂

Já musím říct, že mě Kutná Hora naprosto učarovala. Historické centrum je opravdu krásné, jak zmíněnými památkami, tak krásnými úzkými uličkami a najdete zde i několik míst, které se naprosto hodí pro nějakou tu romantickou chvilku. 🙂 Za mě Kutná Hora rozhodně stojí za výlet. 🙂

A kde se dobře najíte? 🙂

Restaurace Dačický

Rakova 8

Staročeská restaurace

Restaurace Dačický byla pro nás jasná volba. Má totiž nejlepší hodnocení na Foursquare a navíc zde vaří tradiční českou kuchyni. Také zde čepují i zajímavá piva, což je atraktivní pro mého muže. 🙂 Ihned po příchodu jsme pochopili, že je restaurace opravdu oblíbená, byla totiž úplně, ale úplně plná, a to jsme sem přišli asi tak v 14 hodin, takže žádný frekventovaný čas oběda. Naštěstí jsou zde na turisty připraveni a mají zde velkou zahrádku, tudíž jsme se v pohodě usadili. Jídelní lístek je dost lákavý, ale ve chvíli, kdy jsem uviděla svou milovanou koprovku jsem měla jasno. I když je pravda, že to byl trošku risk, ale vyšlo to. 🙂 Jirka vsadil na klasiku a dal si svíčkovou a byla taky výborná. Takže sem si určitě zajděte. 🙂

Kavárna na Kozím plácku

Dačického náměstí 10/5

Kavárna

Kavárnu na Kozím plácku mi doporučovalo jak Foursquare, tak i někteří z vás, co mě sledují na Instagramu. A tak bylo jasný, že sem jít prostě musíme. 🙂 Kávu zde připravují alternativním způsobem, ale můžete si zde dát třeba i horkou čokoládu a samozřejmě nějaký ten dortík. Já měla velké oči a myslela jsem si, že sním jeden kousek dortu sama. Nu, snědla jsem ho. Nicméně po tom velkém obědě jsem byla dost najezená a dortem jsem se ještě víc přecpala. Nutno podotknout, že byl naprosto dokonalý. Vlastně oba byly, jak lehoučký malinový, tak čokoládový. Prostě fakt pecka. 🙂 Sem tedy určitě ano!

V Ruthardce

Dačického náměstí 15

Stylová středověká restaurace

Do Ruthardky jsme zamířili na večeři, nicméně jsme byli tak najezení z obědu i dortíků, že jsme neměli kapacitu na něco těžkého či masitého, a tak jsme oba dva zvolili bezmasé jídlo. Mají tady samozřejmě klasiku a taky hodně masových jídel. Já si nicméně dala marinované tofu se zeleninou a kroupovým ragů a Jirka zvolil špecle s brynzou (jo, taky jsem mu říkala, že to určitě nebude lehký jídlo!). Moje jídlo bylo fajn, musela jsem si ho tedy trošku přisolit a připepřit a bylo o něco mastnější, než bych si představovala, ale bylo to dobrý. Sice jsem si představovala, že budu mít kousky tofu se zeleninou a k tomu kroupy, ne že to bude už zamíchané, ale prakticky mi to zas tolik nevadilo. Špecle s brynzou byly podle mého muže dobrý, ale strašně sytý, takže snědl jen polovinu. Ty si tedy dejte jen pokud budete mít obrovský hlad. 🙂

Na Pašince

Kaňk 40

Hostinec/restaurace

Do Pašinky jsme zavítali prakticky velkou náhodou a to ve chvíli, když už jsme se rozhodli, že se vydáme zpátky domů. Jenže bylo něco po poledni a říkali jsme si, že bychom si asi mohli dát ještě někde oběd. No a na Foursquare jsme našli tuhle restauraci. Byl všední den a skoro poledne, takže restaurace praskala ve švech, ale naštěstí měli i několik stolků se židličkami na zahrádce a tam jsme si také sedli. Nemůžu říct, co nabízejí na stálém menu, ale na tom poledním byla jedna polévka a asi 8 různých jídel ze kterých by si snad každý vybral. Já nicméně zvolila vepřovou pečeni s dijonskou omáčkou a hranolkami a Jirka si dal plněné knedlíky uzeným. Obojí bylo moc fajn, ale teda taková porce na denní menu mě dost překvapila, hlavně ta porce knedlíků. Jirka skoro polovinu nechal, protože toho bylo fakt dost a dost mastné, ale zase to bylo dost dobrý. Vařit tady rozhodně umí. 🙂 Jen je to trošku z ruky. 🙁

Plzeň je statutární město, které leží v západních Čechách a je to také metropole Plzeňského kraje. Plzeň je navíc čtvrtým největším městem České republiky. Nevím, jak jste na tom vy, ale pokud si mám já spojit něco s tímto městem, je to Plzeňský pivovar a pivo Plzeň, které podle mne patří mezi jedno z nejlepších českých piv. Pivovary jsou však zde dva, ten druhý se jmenuje Gambrinus, což asi nemusím moc dlouho představovat, protože věřím, že značky českých piv znáte, i když pivo třeba nepijete. 🙂 Plzeň je však i průmyslovým a kulturním centrem a nacházejí se zde dvě vysoké školy – Západočeská univerzita a Lékářská fakulta Univerzity Karlovy. Plzeň je také rodištěm slavných loutek Spejbla a Hurvínka, o čemž jsem třeba já (ostuda!) vůbec nevěděla. 🙂

Já rozhodně doporučuji navštívit Plzeňský pivovar. Dělají se zde mluvené prohlídky, které trvají cca 2 hodiny a opravdu to stojí za to. Na konci trasy navíc můžete ochutnat nefiltrovanou Plzeň, kterou nikde jinde neochutnáte. 🙂

Pak je moc hezké centrum města, na náměstí Republiky navštivte gotickou Katedrálu sv. Bartoloměje a pokud budete mít sílu, vyjděte kostelní věží, protože ten výhled určitě stojí za to. Na stejném náměstí si prohlédněte i Plzeňskou radnici. Navštívit dále můžete Velkou synagogu, Starou synagogu či  Nový židovský hřbitov a pokud vás zajímá umění a divadlo, nenechte si ujít nějaké to představení v místním Divadle Josefa Kajetána Tyla. 🙂 Anebo se prostě jen projděte centrem a okolím, okolo centra totiž vede krásný park či sady s fontanámi, květinami a lavičkami, nachází se zde i tzv. Havlova lavička.

Kde se v Plzni dobře najíte?

Le Frenchie café

Smetanovy Sady 332/6

Kavárna

Le Frenchie je naprosto úžasná kavárna v centru Plzně. V létě si můžete vybrat, zda chcete sedět venku a pozorovat místní ruch anebo jestli si chcete užívat krásný design podniku. Je zde velmi milá obsluha, skvělé zákusky a výborná káva. My ochutnali křehký koláč s vanilkovým krémem a ovocem, ledovou kávu, ledový čaj a dva druhy slaného koláče. Všechno dopadlo na výbornou, takže si sem určitě zajděte, pokud budete v Plzni. 🙂

Lokál Pod Divadlem

Bezručova 34

česká kuchyně

V Lokále jsme se ocitli spíš náhodou. Lokály jsou totiž už v několika městech, mimo jiné i u nás v Brně a všechny by si měli držet stejnou kvalitu, tudíž jsme předpokládali, že nás tady nic nového nepřekvapí. Jenže tam, kam jsme původně chtěli jít bylo plno a protože bylo velké teplo, chtěli jsme si sednout někam, kde nám bude příjemně, a to Lokál splňoval, takže jsme dlouho nepřemýšleli a už si objednávali jídlo. Jak už jsem zmínila Lokál patří do sítě stejných restaurací Ambiente, takže všude byste měli dostat téměř to samé – kvalitní českou kuchyni. Můj manžel si zde dal pečená žebra a já, protože bylo opravdu horko a neměla jsem na nic moc chuť, jsem si objednala šopský salát. Počítala jsem však s tím, že já ochutnám od Jirky žebra a naopak on si ode mě dá salát. Salát bych hodnotila jako průměr, chybělo mi v něm dostatek zálivky, zato žebra byla skvělá. Téměř bez kosti, se silnou omáčkou a čerstvým chlebem. Navíc zde mají točeného Birella, takže jsem byla spokojená nad míru. 🙂

Byli jste už někdy v Plzni nebo se do ní teprve chystáte? 🙂

Tak a je tu další pokračování o naší dovolené v jižních Čechách, tentokrát to bude o Českém Krumlově. 🙂 Český Krumlov je město v Jihočeském kraji. Leží pod Blanenským lesem, protéká jím řeka Vltava a mnoho let bylo královským městem, konkrétně sídlem Vítkovců, pánů z Krumlova, Rožmberků, Eggenbergů a Schwarzenbergů. Historické centrum, které lemuje Vltava je od roku 1992 zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO. Podle některých je Krumlov hlavní město Šumavy. 🙂 Krásné staré město navíc vybízí k tomu, aby se zde točily filmy a pohádky. Točil se tu například Anděl Páně 2. 🙂

Navštívit zde můžete výše zmíněné historické centrum, ale také státní hrad a zámek Krumlov, který se řadí mezi nejvýznamnější památky středoevropské oblasti. Zámecký areál je pak nejrozsáhlejší areál ve střední Evropě. Tvoří jej totiž 46 budov a palácových stavení, které stojí kolem 5 zámeckých nádvoří a také se zde vyskytuje 12,49 hektaru zámeckých zahrad a ostatních ploch. Ve staré části města stojí za to navštívit a vidět renesanční radnici, kašnu s morovým sloupem, gotický kostel sv. Víta, Krčínův dům, Vlašský dvůr, Latrán se zámeckým pivovarem Eggenberg a Plešivec se Synagogou.

Musím se přiznat, že do Českého Krumlova jsem chtěla už moc dlouho jet a hodně jsem se sem těšila. Říká se totiž, že Krumlov je jedno z nejromantičtějších měst v Česku. Měla jsem tudíž velká očekávání. Která však nebyla naplněna. Naopak jsem byla z Krumlova dost zklamaná. Ne, že by Český Krumlov nebyl krásný, naopak, historické centrum a zámek je moc hezký, ale už je tu bohužel masový turismus, takže nějaký velká romantika zde nehrozí. A to jsme tady byli ve všední den v červnu, tudíž prázdniny ještě ani nezačaly! Navíc každý druhý obchůdek je tu zaměřen na cizince a nemá co společného s tou krásnou historickou atmosférou zde. Podle mne se tu budete cítit stejně, jako v historické části Prahy. Příště sem tedy pojedu v zimě a budu doufat, že turistů tady bude méně. 🙂

Kde se v Krumlově nejlépe najíte a napijete?

Kolektiv

Latrán 13

Bistro

Kolektiv je útulné bistro, kde si můžete dát polévku, quiche nebo taky dort. K tomu kafe, limonádu či pivo a bude vám dobře. 🙂 A pokud se vám nebude chtít sedět uvnitř, můžete si sednout na přidělanou lavičku venku a koukat na kolemjdoucí turisty. 🙂 Já zde ochutnala ledovou kávu, bohužel na nic k jídlu jsem neměla chuť a chystali jsme se na večeři, takže jsem se před ní nechtěla nacpat. 🙂 Interiér i příprava kávy byla však v pořádku, takže to zde určitě zkuste. 🙂

Pivoňka

U Zelené ratolesti 232

Řízková restaurace

To, že půjdeme do Pivoňky nám bylo jasné od začátku, kdy jsme něco v Krumlově hledali. Za prvé oba milujeme řízky a za druhé měla Pivoňka jedno z nejlepších hodnocení na Foursquare. Pokud neznáte tak jako já Krumlov a myslíte si, že se tahle restaurace bude nacházet někde v historickém centru, tak jste na omylu. Naopak se nachází kousek odtud, takže my jsme si prošli celé staré město a pak z něj vyšli a zamířili sem. Co si budem povídat, lokalita není úplně atraktivní, já fakt čekala, že budeme sedět někde u Vltavy s krásným výhledem na hrad, ale bohužel, tak tomu nebylo. Na druhou stranu má Pivoňka hezkou zahradu se stolečky, kde se můžete usadit a čekat na svůj řízek. No a co ztratila Pivoňka lokalitou, dohnala jídlem a pitím. Vepřový řízek byl dokonalý, lehký bramborový salát s dýňovým olejem také, jen šťouchačky by to chtělo trošku zlepšit. Možná přidat více másla? 🙂 Mají tu super nabídku piv, rozhodně zde nebudete pít Budvar (díky za to!) a citronáda s mátou je přesně taková, jak si představuju. Bez cukru, jen citrón, máta a voda. Litr za 55 korun je navíc dost přívětivá cena. 🙂 Za mě tedy Pivoňka rozhodně ano! 🙂

 Kde se ubytovat?

My si našli ubytování cca 15 minut od starého města ve Villa Gap a tohle ubytování vám mohu vřele doporučit. Měli jsme pokoj s koupelnou, obojí nové a čisté. A před pokojem byla i malá kuchyňská linka. Opět nová a čistá. Za jednu noc pro dvě osoby jsme platili 1070 korun, což mi přijde úplně super. 🙂

Tak a je tady konečně pokračování našeho dovolenkového putování po jižních a středních Čechách. 🙂 Pokud si pamatujete, naší první zastávkou byly České Budějovice, přečíst si o nich můžete zde. V Budějovicích jsme strávili jeden den a pak jsme se přesouvali dál, konkrétně do krásného Českého Krumlova, cestou tam jsme se však ještě zastavili v malé vesničce Holašovice.

Malá jihočeská vesnička Holašovice leží mezi Českými Budějovicemi a Českým Krumlovem a svou jedinečností a ojedinělou architekturou je zapsána do památek UNESCO. Zdejší hospodářské usedlosti, kterých je mimochodem prý 23, byly v průběhu 19. století stavebně i výtvarně upraveny do specifické podoby tzv. selského baroka.

Holašovice jsou vlastně tvořeny pouze návsí, okolo které jsou postaveny statky. Výlet sem tedy není na celý den, ale na 2-3 hodinky, pokud se zde chcete i najíst. 🙂 Stojí zde totiž také 2 hospůdky. My jsme se po příjezdu nejprve vydali do místního infocentra, kde jsme si vzali letáček s informacemi o této vesničce a protože bylo velké horko, tak naše další zastávka vedla právě do jedné z těchto 2 hospůdek, a to konkrétně do Holašovické hospody.

Jihočeská hospoda Holašovice

Holašovice 18

česká kuchyně

Zde jsme si dali vodu na osvěžení a ochutnali jsme také Holašovické koláčky, které zde peče jedna místní paní. Konkrétně jsme měli tvarohový a meruňkový a musím říct, že ten meruňkový byl lepší, ačkoliv tvarohové koláčky jsou mojí srdeční záležitostí. 🙂

Po tomto osvěžení a polechtání chuťových buněk jsme si Holašovice prošli a nakonec jsme do Holašovické hospůdky zašli ještě jednou, a to na oběd. Ceny jsou tu více než příjemné, za poctivé jídlo zde zaplatíte něco kolem 100 korun. My jsme zvolili tradiční jídla, a to kynuté knedlíky s jahodami, tvarohem, máslem a cukrem a vepřovou pečeni se zelím a bramborovým knedlíkem. Musím se přiznat, že mě knedlíky zklamaly, protože jsem čekala klasické plněné kynuté knedlíky s pořádnou dávkou tvarohu a másla a bohužel se moje představa rozplynula hned, jak můj talíř přistál na stole. Knedlíky nebyly plněné, ale naopak plavaly ve sladké jahodové omáčce, která mi připomínala ohřátou marmeládu. Vepřo knedlo zelo bylo naopak skvělé. 🙂 Takže suma sumárum tuto hospůdku mohu doporučit, ale nedávejte si zde sladké knedlíky. 🙂

Když jsme se procházeli Holašovicemi, tak jsme najednou uviděli upoutavač na Holašovický Stonehenge. Docela nás to překvapilo, protože kdo by čekal Stonehenge v jihočeské vesničce? A tak jsme se na to museli jít podívat. 🙂 Při cestě tam jsme narazili na spolumajitelku, která zde vybírala vstupné, které tuším činilo symbolických 30 korun. Vzhledem k tomu, že jsme tam byli v tu dobu jediní návštěvníci, tak nám paní spolumajitelka povykládala o tom, proč a jak zde Stonehenge vzniklo a že na místě, kde Stonehenge dnes stojí bylo vždy magické místo a místo pro různé obřady.

Stonehenge zde však nestojí jen na okrasu. Naopak jeho hlavní účel je psychotronického charakteru a spočívá ve 3 funkcích. První funkce je léčivá. Energie stavby prý působí pozitivně na 95% chorob patologického spektra. Druhá funkce je meditační a slouží k podpoře duchovního rozvoje a poslední třetí funkce spočívá v eliminaci patogenních zón do vzdálenosti 600 metrů. Magickou sílu a čerpání energie z menhirů si pak může každý návštěvník sám vyzkoušet podle návodu, který si zde může zapůjčit.

Při příjezdu mě ihned zaujala místní keramická dílna a obchod a to z toho důvodu, že miluju ručně vyráběné a originální nádobí, ještě ke všemu, když je krásně malované. Na konci naší návštěvy Holašovic vedly mé kroky pochopitelně do této dílny, kde jsem si zakoupila 4 originální misky, které jsou pro mě krásným suvenýrem a památkou na tuto krásnou malou jihočeskou vesničku. Výlet sem určitě stojí za to! 🙂

Kvůli mému pokročilému stádiu těhotenství (7.měsíc) jsme se s manželem rozhodli, že dovolenou tento rok strávíme v našich luzích a hájích. Já asi nikdy nebyla (a pokud byla, tak jako malé dítě a už si to vážně nepamatuji) v Českém Krumlově či Plzni, takže jsme si naplánovali cestu právě do těchto měst. Řekli jsme si však, že by bylo dobré procestovat míst více, abychom toho co nejvíce poznali, takže jsme se snažili strávit každý den někde jinde a naše první zastávka vedla do Českých Budějovic.

České Budějovice jsou statutární město a počtem obyvatel, který čítá cca 95 tisíc se řadí mezi největší město Jihočeského kraje. Najdete tady 3 vysoké školy, světoznámé firmy Koh-i-noor, Budějovický Budvar či Madetu a také mnoho památek. Město má totiž bohatou historii a jeho vznik se datuje od roku 1265, kdy jej založil český král Přemysl Otakar II.

Pokud vás lákají památky, můžete zde navštívit třeba Náměstí Přemysla Otakara II. se Samsonovou Kašnou a městskou radnicí, gotickou katedrálu sv. Mikuláše, Černou Věž nebo třeba Piaristické náměstí a kostel Obětování Panny Marie. My jsme se rozhodli, že se projdeme historickým centrem města a na tyto památky se podíváme. Naše první kroky tedy vedly do informačního centra, kde jsme si za 50 korun koupili mapku s třemi pěšími okruhy. Ke každému okruhu a ke každé zastávce v této mapce byly obsaženy i zajímavé a poučné informace. My jsme si vybrali okruh č. 2, který byl nejdelší a vedl kolem řeky. Poznali jsme tedy navíc i Radniční a Českou ulici, dominikánský klášter, Piaritické náměstí, Panskou ulici, Rabenštejnskou věž, Mlýnskou ulici, Železnou pannu, Jihočeské divadlo a Širokou ulici.

Mezi poznáváním těchto památek jsme si však také udělali čas na návštěvu tří podniků, a to Café Datel, Fér café a Pasta Grande.

Pasta Grande 

Krajinská 7

italská kuchyně

Do Pasty jsme se vydali z jednoho prostého důvodu, měli jsme chuť na těstoviny a čekali jsme, že tady je budou umět. Já si objednala domácí tagliatelle s pečenou salsicii, rajčaty a parmazánem a Jirka si dal domácí spaghetti Carbonara. Obsluha byla rychlá, stejně tak i kuchař, nutno podotknout, že jsme obědvali asi kolem 15. hodiny a v restauraci skoro nikdo nebyl, takže jsme jídlo dostali rychle na stůl. Chuťově tomu pak asi nelze nic vytknout, ale kdybych měla hodnotit na stupnici od 1 do 10, kdy 10 je nej, pak bych těstoviny hodnotila 7 body. Co mě pak nejvíce iritovalo, byly ušpiněné okraje talířů. Pokud však máte chuť na dobrou pastu, klidně sem jděte. 🙂 Interiér uvnitř je moc příjemný, zahrádka je dost obyčejná, na tom by zde mohli zapracovat, aby vypadala více italsky. 🙂

Fér Café

Česká 153/38

bio kavárna

Fér Café mi bylo doporučeno a i na Foursquare měla tato kavárna víc než dobré hodnocení. Tato kavárna se zaměřuje na bio suroviny, zdravé a lokální vaření bez bílého cukru, bílé mouky, palmového oleje, tuňáka či mirkovlnky. Nabízí zde nejen polévky a obědové menu, ale také různé zdravé dezerty. Kavárna má příjemnou zahrádku na Piaristickém náměstí s výhledem na Solnici a kostel Obětování Panny Marie. Uvnitř je kavárna v souladu se svou filosofií, vhodná i pro maminky s dětmi, těch tam mimochodem také bylo požehnaně.

My si zde udělali přestávku při poznávání památek a dali jsme si sachr, domácí limonádu a vodu s citrónem a meduňkou. Moc jsem se na zdravý dezert a osvěžující vodu těšila, ale bohužel jsem byla docela zklamaná. Voda nebyla až tolik studená, jak bych si v horkém dni představovala, ale budiž. Podle makrobiotiky bychom v horkém počasí prý měli pít teplý čaj… Ale co mě zklamalo hodně byl sachr. Jasně, že třeba nečekáte, že zdravý sachr nebude úplně stejný jako ten tadiční, jenže tenhle byl opravdu velmi, ale velmi suchý. 🙁 A ač to mohlo být zvolenou moukou, 70 nebo 80 korun fakt neradi utratíte za něco, co špatně klouže do krku. 🙁 Fér Café za mě teda moc neuspělo, ač se mi filozofie tohoto podniku moc líbí.

Café Datel

Piaristická 8

přes den café, večer bar

Café Datel byla jasná volba! Na Foursquare má tato kavárna, která je večer barem, nejlepší hodnocení ze všech podniků a navíc mi tohle místo několik z vás doporučilo na Instagramu. 🙂 Datla jsem si nechala jako poslední výběr, protože jsem tušila, že pokud mě některý z výše zmíněných podniků zklame, zde si zlepším náladu. A tak tomu i bylo. 🙂

Café Datel má na chodníku několik stolků s židličkami a tam jsme si také sedli, ačkoliv interiér uvnitř je moc hezký. Jenže v horkém dni je i uvnitř dost horko a sedět venku je většinou příjemnější. Obsluhovala nás celou dobu jedna slečna, která byla usměvavá a moc milá a to také přidalo na příjemné atmosféře.

V této kavárně nabízejí výběrovou kávu, domácí dezerty, polévky a pochutiny k pivu, točí dalešické pivo a také zde mají giny, whisky, rumy a absinthy, jaké prý jinde nenajdete. To nicméně nemohu okomentovat, protože jako těhotná jsem tuto lákavou část musela vynechat. Ochutnala jsem zde však ledovou kávu, sodu s citrusy a mátou, koláč Banoffee (na ten mimochodem čekejte recept ve zdravější variantě) a upila jsem Jirkovi trochu piva. No a co myslíte? Všechno bylo prostě skvělé, takže za mě tento podnik velmi doporučuji. 🙂

Nakonec se musím zmínit o ubytování, které jsme si v Budějovicích našli. Jde totiž o naprosto krásný aparmtán, kde jsme byli jako čtvrtá návštěva, tudíž bylo všechno nové a krásně čisté. V koupelně navíc byla vana, takže jsem si užila svou první těhotenskou koupel. 🙂 Odkaz máte tady. My platili 1180 korun za jednu noc pro dvě osoby, ale cena se prý může mírně lišit, když si to člověk rezervuje přes Booking.